V Olomoucké galerii Caesar se mi naskytla možnost zhlédnout výstavu “…a z nebe padá hořící pes" jedná se o výstavu Lubomíra Typlta a Richarda Stipla (j.h.)
Na fotografii vidíte ukázku z tvorby Richarda Stipla kterého jste mohli koutkem oka zahlédnou i v místním Studiu Zlamal. Jeho tvorba mě uchvátila natolik, že jsem bohužel obrazům Lubomíra Typlta nevěnovala zrovna adekvátní pozornost (stydím se). Drobné plastiky jsou totiž z mého pohledu dech beroucí- jak jejich technické provedení tak i jejich význam. Myslím, že je nutné upozornit, že hlouček dementů na obrázku je velký asi 20 x 25 cm (!)  a ostatní exponáty mají podobnou velikost. Použitá technik je většinou vosk a akrylát - u větších plastik je to však keramika. Jeho tvorba která je na výstavě k vidění docela dobře ladí s barevností okolních pláten, které nikterak nenarušuje. Jsem velmi ráda, že i v Olomouci jsou k vidění práce takového autora, který vystavuje téměř po celém světě. Co však celé výstavě ubírá na kráse je to, že exponáty nejsou nijak zvlášť nasvícené ikdyž po tom žalostně volají. A keramické hlavy po bocích galerie se dokonce pomalu ztrácí a vůbec nemohou v šeru vyniknout. I tak si ale myslím, že pokud Vám nevadí velká dávka nadsázky a satirace běžně zavedených sochařských forem, může pro Vás být tato výstava příjemným oddychem od všudy přítomných vánočních výloh.

V Olomoucké galerii Caesar se mi naskytla možnost zhlédnout výstavu “…a z nebe padá hořící pes" jedná se o výstavu Lubomíra Typlta a Richarda Stipla (j.h.)

Na fotografii vidíte ukázku z tvorby Richarda Stipla kterého jste mohli koutkem oka zahlédnou i v místním Studiu Zlamal. Jeho tvorba mě uchvátila natolik, že jsem bohužel obrazům Lubomíra Typlta nevěnovala zrovna adekvátní pozornost (stydím se). Drobné plastiky jsou totiž z mého pohledu dech beroucí- jak jejich technické provedení tak i jejich význam. Myslím, že je nutné upozornit, že hlouček dementů na obrázku je velký asi 20 x 25 cm (!)  a ostatní exponáty mají podobnou velikost. Použitá technik je většinou vosk a akrylát - u větších plastik je to však keramika. Jeho tvorba která je na výstavě k vidění docela dobře ladí s barevností okolních pláten, které nikterak nenarušuje. Jsem velmi ráda, že i v Olomouci jsou k vidění práce takového autora, který vystavuje téměř po celém světě. 
Co však celé výstavě ubírá na kráse je to, že exponáty nejsou nijak zvlášť nasvícené ikdyž po tom žalostně volají. A keramické hlavy po bocích galerie se dokonce pomalu ztrácí a vůbec nemohou v šeru vyniknout. I tak si ale myslím, že pokud Vám nevadí velká dávka nadsázky a satirace běžně zavedených sochařských forem, může pro Vás být tato výstava příjemným oddychem od všudy přítomných vánočních výloh.